Kmenové buňky z tkáně pupečníku opravují poškozený srdcový sval

Slogan „od laboratorního stolu k posteli pacienta“ (from bench to bedside) vyjadřuje principy nového konceptu spojení vědy a medicíny, který nazýváme translační medicína. V procesu translace se výsledky základního výzkumu z laboratoří přenášejí prostřednictvím preklinických a klinických studií k pacientům.

Názorným příkladem je práce kanadských vědců, kteří ukázali, že kmenové buňky získané z tkáně pupečníku jsou efektivnější pro léčbu poškození srdečního svalu než kmenové buňky z kostní dřeně.

Mezenchymální kmenové buňky, které stimulují regeneraci tkání a redukují zánětlivé procesy, se dnes pro terapeutické účely získávají zejména z kostní dřeně. Podle nedávno publikované vědecké studie mají ale kmenové buňky z tkáně pupečníku výrazně větší schopnost obnovit funkci srdečního svalu po akutním infarktu myokardu. 
 
Nejnovější studie byla realizovaná na zvířecím modelu. Infarkt myokardu byl vyvolaný experimentálně a kmenové buňky z různých zdrojů byly podány přímo do postiženého místa. Odborníci považují působení podaných kmenových buněk novorozenců za statisticky významně lepší než působení buněk kostní dřeně. 
 
Vedoucí studie, Dr. Keating, se domnívá, že tyto výsledky povedou v rámci translačního procesu k vývoji nových terapeutických postupů. První pacienty po infarktu myokardu by rád léčil kmenovými buňkami z pupečníkové tkáně už za rok. Další využití těchto buněk vidí i u vyléčených onkologických pacientů, protože častou komplikací po chemoterapii bývají právě poškození srdečního svalu. 
 
Kmenové buňky z pupečníkové tkáně se dnes už kromě kardiologie testují v desítkách klinických studií pro léčbu autoimunitních chorob, neurologických poškozeních, nemocí jater či komplikacích po transplantaci kostní dřeně.  

Více informací naleznete v anglickém jazyce zde.